z povídky "Drabble jsou mé trable"
Žánr: Psychologické
Žánr2:
Postavy:
Hermiona Grangerová, Albus Brumbál, Severus Snape
Přístupnost: Od 15ti let
Obdobi: Není důležité
Kapitola: 8 z 15
Dívala se na něj s utrpením. Její hlas říkal to samé, co viděl v jejích očích, když jí ten sešitek bral: „Prosím, hlavně si to nečtěte, prosím!“ Ta naléhavost, tak neobvyklý tón. Nebýt jejích slov, asi by jej spálil v ohni krbu, nyní však v něm rostla zvědavost. Co může skrývat?
Otevřel, začal číst způsobem, jakým opravuje domácí úkoly, ale již první věty ho donutily sundat ty kritické a chyby hledající brýle.
„Já vím, byla to naše dohoda – zapomenout –, ale já jsem matkou. Předstírat, že naše dítě je můj sourozenec, aby nikdo nepojal podezření… Promiň mi, tohle jsem nemohla. A vy Brumbále, vy jste věděl, že se to stane, když pošlete nás dva plnit úkol minulosti. A když jsme se vrátili, já s uzlíčkem u svého prsu, a vy jste řekl, že nelze uskutečnit něco takového, zlomil jste mi srdce. Ale já znám. Lektvar zapomnění zaúčinkoval jen na otce. Babička a dědeček se stali otcem a matkou. Kouzla jsou zlá. A nyní ho vídám denně. Nevědomého. Netušícího. A Raphael pláče. Promiňte, ale matka nesmí zapomenout na svého syna. Ne, vám se omlouvat nesmím. Jen jemu, otci, který nikdy neuslyší to první slůvko. S, je mi to tak líto, chtěla bych ti to říct, ale pak by donutili zapomenout i mě…“
Nebyl zmatený, jen plakal.
Hermiono! Raphaeli!!
Počet přečtení: 687 krát
Hodnocení: 10.00 [2 hlasů]
Vydáno: 17.01.2008 22:04 :: Aktualizováno: 17.01.2008 22:04
Lilyann Thumn dne 18.01.2008
Exactly
Sqveezi dne 18.01.2008
to asi nikdo
Lilyann Thumn dne 18.01.2008
No právě, proto musí být tak silná, nesmí jí to položit... nechtěla bych být v její kůži...
Sqveezi dne 18.01.2008
mno to nejde...
Lilyann Thumn dne 18.01.2008
Njn, ale ona musí být silná, vždyť vlastně nic neví... měla zapomenout... ale jak by to mohla synovi udělat, že?
Sqveezi dne 18.01.2008
to musí bejt k šílený...asi bych to dlouho nevydržela a složila se...
Lilyann Thumn dne 18.01.2008
Tjn... koukat se naň, nechat se od něj urážet (...), když 9 měsíců nosila pod srdcem jeho dítě...
Sqveezi dne 18.01.2008
tak to je hustý...docela to chápu, že nemohla zapomenout na to, že je matka...ale musí se cítit hrozně, když mu to nemůže říct...
Lilyann Thumn dne 18.01.2008
Jj, je to z filmu V jako vendeta, a jak už jsem psala "v úvodu", je velice těžké v tom hledat více než název... netuším, jak se to stalo, ale díky tomufilmu jsem vytvořila toto... ačkoliv ústředním tématem rozhodně není vztah matka x díte x otec... ale stalo se... ;-)) Inspiraci zřejmě najdeš všude... :-)
Moc díky za komentáře, jsem moc ráda, že se vám líbilo, neboť je to psané z "bolesti" ... a tak jsem si říkal... :-X ;-))
Shizuru dne 18.01.2008
Podle mě jste všichni s filmem vedle :D Vzpomeň si, vzpomeň... je z V for Vendetta. Jen teda marně uvažuji nad tím, jakou to má spojitost s tímto? O.o
sedoocka dne 18.01.2008
Angie, mě zase napadl "Podzim v New Yorku" s Richardem Gerem a Winonou Ryder, to je taky smutný a dojemný, jenže tam zase není dítě...
angie77 dne 18.01.2008
Moc pěkné, smutné, ale i zvláštním způsobem něžné. Přiznávám, že jsem to musela přečíst dvakrát, abych se ujistila, že to chápu dobře. A ten film mi asi taky uniká. V souvislosti s listopadem mě napadl jen My sweet November, ale to je trochu něco jiného, i když taky smutné a dojemné.
sedoocka dne 18.01.2008
Krásné a dojemné...
Asi mě nepřestanou dostávat povídky, kde se vyskytují čerstvě narozená miminka nebo o něco starší... :)
Moc hezké, chudinka "S" ...
Akorát na ten film jsem nepřišla...